JARNÍ

Autor: Dan autor

Až se slavíkům
zotvírají
zobáčky dokořán
a Země lačně vstřebá
tající vlhkost zimy
přijde Jaro
a jeho chóry zaznějí.
Až na první procházce
Nalezneš
první chomáč přebytečné srsti
dopadem tříštící se rampouchy
hranu Zimě odzvoní
No a my pořád
nemáme kde bydlet
a nemůžem být spolu sami
protože meze ještě
neoschly.

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 8x

Proč ??

Proč jednoduché bylo Tebe poznat,
proč krásné bylo Tebe někam pozvat.

Proč nastal ten okamžik, který nevím jak teď nazvat,
proč stala se ta věc, které říká hodně lidí velký zvrat.

Proč stalo se, že už nejsme spolu,
proč mám chuť skočit z výšky dolů.

Proč svět se semnou stále točí,
a já pořád nevím, kdy to skončí.

Proč nevážíš si toho, kdo do náruče Ti skočí,
a nikdy by Ti nelhal do Tvých krásných očí.

Proč začínám teď všeho litovat,
že se stal ten velký zvrat …

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 13x

Dekadence v důsledku

Autor: Jan Střelecautor

Tichá závist a strach ze samoty.
Výčitky svědomí konaj svoji práci.
Víš, že stačilo trochu víc té ochoty,
a naše životy mohli jít stejnou štaci.
Koleje vedou jen jedním směrem.
Jen tam a nikdy né zpět.
Dřív než se láskou úplně nesežerem,
budem zas oba jinak vnímat svět.
Tichá závist a strach ze samoty.
To sužuje nás dva.
Trochu štěstí a trochu dobroty,
Dřív snad až na konec světa bys semnou šla?

Snad ďábel mi to přál?
Zas bylo na čase někoho ztrestat.
Ani pořádně nevim co jsem udělal?
už nemá cenu po tom pátrat
Tichá závist a starch ze samoty.
To mě! A né tebe sužuje!
Teď holka děláš drahoty.
A mé srdce už pro tebe nebije!

Už dost bylo krásnejch řečí.
Dost řečí o lásce!
Dívám se na vzpomínky v křeči..,
kde nebylo jak v pohádce..

Nebyl to ani rok.
Co jsem tě moh znát.
Už nejsem do tebe cvok!
Už nebudu ti lhát!
Chtěl jsem tě z rozmaru!
Chtěl jsem svoji pannu!§!
chtěl jsem se vítězně napít z poháru
chtěl jsem tebe svoji Janu

Byla jen příležitost..,
a tou jsi byla ty!
Teď k tobě cejtim nezkutečnou zlost,
a proklínám tvé rty!

táhni a už se nikdy nevracej!
táhni svině jdi o dům dál
at tvoje děti v chudobě se potácej
přeju ti aby tě manžel k smrti utýral!
chci abys chcípla ty křehká svině!
nikdy neodpuštím nikdy chápeš?
táhni a snášej si svoje břímně
stejně daleko nedojdeš!
dával jsem to co se jen tak nenajde!
že seš kráva?
na tom teď už nesejde
dovolávej se naivko svýho práva!
chtěj ty píčo vrátit čas
chtěj ty svině zkus to
a sám ti zlámu vaz
no tak zkus to!

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 9x

Miláček

Autor: janesmithautor

Jak to se mnou mluvíš,
Ty tele tupý?!

Ach tak.
To se zas jen lichotky
na mou hlavu kupí.

Di už konečně do hajzlu,
ty káčo pitomá!!

Ale kdež.
To si jen můj milý dokazuje,
že na to má.

Ještě cekni a zabiju tě,
ty prašivá svině!!

Ano, chápu.
Neměla bych zkrvavená,
choulit se Ti v klíně.

A tak lásko, co mi zbývá,
než si hodit minci.
A než spadne, rychle si přát:

Chcípni, ty můj princi!

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 12x

Dilema

Autor: janesmithautor

Nechci Tě ani vidět!
A přesto po Tobě toužím.

Miluju Tě jako blázen,
a přitom na Tebe mám vztek.

Žárlím na Tebe,
i když nejsi můj manžel.

Jsi můj milenec,
se kterým spřádám krásný
neuskutečnitelný plány.

A přeju si, ať už se konečně naplní.
.
.
.
.
.
A děsím se, že se někdy naplní.

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 17x

Infekce

Spadl jsem ze skály prorostlé arnikou
a teď ležím
rozedřenou kůži mám plnou písku suchého listí
a tebe

Nejhorší případ tetanu v dějinách lékařství
Všechny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a odešly
Je to prý skorem zbytečné
Vrchní sestra přináší
pomeranče cigarety a třináct reprodukcí od Botticelliho
Posilněte se večer vás budou operovat
Vezmou vám srdce Máte příliš velké srdce
na to abyste s ním mohl žít

Loupu pomeranč a vzpomínám
na Prahu Čvachtavý sníh Rackové Na 7. listopadu
bylo slavnostní osvětlení pamatuješ?
Moje bílá nemocniční postel se houpe jako tramvaj
do které se opřel vítr

Je to smutné nebo možná směšné
ale asi jim umřu pod nožem
protože jenom ty
máš krev
stejné skupiny jako já

Musím jim říct kde tě najdou
Nelekej se Až pro tebe přijedou
budu ležet mezi lesklými vyvařenými nástroji
a nebudu vědět
že jsi přišla

Vím
že mě nemáš ráda
ale já tě mám
v krvi rozpuštěnou
a bacily tetanu s vůní kouře a arniky a šlágry
tak starými
že je už vůbec nikdo nepamatuje

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 9x

Fairy

Autor: Pallautor

Chodíme srostlí dlaněmi…chvíle nám nekončí…
celý den je pro nás okamžik a dost.

Vím, nemám tu víru…
Ale nechci se modlit – jen bych se ptal.

Proč se mi umí dlouze podívat do očí?
– tak, že se stydím za malověrnost
a nabírám sílu?

Před rokem jsem jí sotva znal…

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 29x

Epitaf

Autor: Pallautor

Znám básníka, který nepřežije

a vyprchá mi z těla bez potlesku zvonů.

Osleplým viděním jsem živý,

řekl jsem „Ano“ pro eutanázii

a Nevinný tě vetkal do neuronů.

Manželko,

moje duše se ve tvé myje.
Jeho smrt – doutnající most

a svědomí mnou smýká…

Tisícem bodných ran tě večer vraždím

a infikuji genetickou informací

– pomsta za básníka
– msta za spokojenost.

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 20x